Unie českých pěveckých sborů

Střešní organizace pro sborový zpěv v České republice byla založena před více než čtyřiceti lety, aby podporovala a propagovala český sborový zpěv. Sdružuje české neprofesionální pěvecké sbory.

Co děláme

Propagace a monitoring českého sborového zpěvu

  • provozujeme informační portál České sbory
  • vydáváme odborně společenský magazín CANTUS
  • mapujeme české sborové hnutí
  • udržujeme katalog českých sborů, slovník sbormistrů a kalendář sborových festivalů

Podpora a rozvoj českého sborového zpěvu

  • pořádáme a podporujeme přehlídky zpěvu dětí a mládeže
  • udělujeme národní sborová a sbormistrovská ocenění
  • poskytujeme konzultační servis
  • zastupujeme české sborové hnutí jako celek
  • jsme členy asociace European Choral Association - Europa Cantat
  • pomáháme zprostředkovat kontakty českých sborů se zahraničními partnery
  • podporujeme a propagujeme koncerty a regionální festivaly

Podpora současné sborové tvorby

  • pořádáme skladatelské soutěže
  • vydáváme pravidelnou notovou přílohu časopisu CANTUS
  • připravujeme edici skladeb pro sbory dětí a mládeže
  • přinášíme informace o nových sborových skladbách

Historie

V roce 1868 byla z podnětu Zpěváckého spolku Hlahol v Praze založena Jednota zpěváckých spolků českoslovanských, jako první česká sborová organizace. Jejím nejvýznamnějším starostou byl Dr. Emilián Kaufmann, který se zasloužil o rozkvět organizace a inicioval vydávání Věstníku pěveckého a hudebního, jenž vycházel až do roku 1948. V roce 1904 pořádala první český hudební festival. Po první světové válce se přejmenovala na Pěveckou obec československou a založila vlastní Hudební nakladatelství, jež vydávalo sborové partitury soudobých autorů. Těsně před druhou světovou válkou se organizace sloučila se Svazem dělnických pěveckých spolků a pokračovala v činnosti pod názvem Pěvecká obec česká až do roku 1951, kdy byla zakázána. V roce 1969 na její aktivity navázala organizace, která pod názvem Unie českých pěveckých sborů pracuje dodnes.

Sborové organizace na území Čech a Moravy

Jednota zpěváckých spolků českoslovanských 1868–1900
Pěvecké dělnické sdružení 1895, 1902–1908
Ústřední jednota zpěváckých spolků českoslovanských 1900–1919
Svaz dělnických pěveckých spolků českoslovanských v Rakousku 1908–1918
(změna názvu)
Svaz dělnických pěveckých spolků 1918–1939
(sloučen s Pěveckou obcí českou)
Pěvecká obec československá 1919–1939
Pěvecká obec česká 1939–1951
Unie českých pěveckých sborů 1969–dnešek

Pěvecká obec česká

Pod různými názvy působila jako ústřední organizace českých (a v letech 1919–1939 také slovenských) nepolitických spolků zpěváckých v zemích koruny české a v zahraničí. Popud k jejímu ustavení vzešel z pražského Hlaholu. Hlavním jejím posláním bylo pěstování sborového zpěvu, zvláště českého a slovanského, jakož i pěvecké vzájemnosti. V době největšího rozmachu sdružovala 324 spolky (188 smíšených, 116 mužských a 20 ženských) s 12 269 pěvci. Podle zeměpisných a dopravních poměrů byly spolky sdruženy do žup – v historických zemích koruny české 20 českých a 6 moravských. Správu Pěvecké obce české vykonával širší výbor, složený z předsednictva a užšího výboru, volených na valném sněmu, jakož i ze zástupců žup. Širší výbor se scházel každoročně, zatímco řádné sněmy se konaly v intervalech tří i víceletých. Ustavující valný sněm se konal v roce 1869. Pro technickou práci administrativní a organizační měla Pěvecká obec česká k dispozici tajemnický úřad.

Pěvecká obec česká vydala jednotné spolkové stanovy, legitimace a odznak, který se po 25 letech výkonného členství stával čestným (s granátovou obrubou) a byl doprovázen diplomem. Vydávala Věstník pěvecký a hudební, Adresář zpěváckých spolků českoslovanských, krátce také pěvecký Kalendář. Převzala pořádání svatojanských slavností, založených pražským Hlaholem, organizovala též pěvecké sjezdy s hromadným zpíváním a pěvecké zápasy. Významnou složkou umělecké činnosti byly zájezdy do zahraničí. Vypisovala ceny na nové skladby a soutěže na nové texty, podporovala nově vzniklé spolky. Vydávala sborové skladby. Taktéž byl založen Ústřední sborový archiv Pěvecké obce české a Knihovna Pěvecké obce české.

Po roce 1951 připadl veškerý majetek Pěvecké obce české obci Pražské, majetek Smetanova domu (Praha 1, Valentinská 3), který pro spolkové účely pořídil Spolek pro postavení a udržování Smetanova domu Pěvecké obci české, jenž se k Pěvecké obci české přidružil, připadl Muzeu Bedřicha Smetany.

Významní starostové Pěvecké obce české

Karel Bendl (1838-1897)
Skladatel a sbormistr, člen České akademie věd a umění, činný v Umělecké besedě a v pražském Hlaholu, jehož mužský sbor rozšířil na smíšený a provedl s ním Dvořákův Hymnus. Starostou Pěvecké obce české byl v letech 1890–91.

Ferdinand Tadra (1844–1910)
Historik a organizátor pěvectva, mimořádný člen Královské české společnosti nauk a České akademie věd a umění. Od mládí byl nadšeným zpěvákem (tenor), členem pražského Hlaholu. Jako organizátor se velmi zasloužil o obnovu Jednoty zpěváckých spolku českoslovanských, v jejímž čele byl v letech 1891–1895.

Dr. Emil Kaufmann (1852–1912)
Lékař (laryngolog), sbormistr a organizátor pěvectva. Byl spoluzakladatelem a redaktorem časopisu Věstník pěvecký a hudební (v záhlaví časopisu však úmyslně zůstal nejmenován). Starostou v letech 1985–1903.

JUDr. Karel Motejl (1855–1926)
Hudební organizátor, člen a později místostarosta pražského Hlaholu, autor statí o právních otázkách pěvectva. Starostou Pěvecké obce české byl v letech 1905–1921.

JUDr. Luboš Jeřábek (1864–1937)
Spisovatel a organizátor českého pěvectva, obětavý pracovník Pěvecké obce české, jejímž starostou byl v letech 1921–1937. Zasloužil se o uspořádání Prvního českého hudebního festivalu. Organizoval velké Národní pěvecké závoddy a v roce 1928 založil Všeslovanský pěvecký svaz, jehož byl místostarostou.

JUDr. Rudolf Matouš (1868–1939)
Organizátor českého pěvectva. Starostou Pěvecké obce české byl v letech 1938–39.

František Krofta (1877–1950)
Český sbormistr. Vedle svého učitelského působení vedl význačné sbory na Plzeňsku. Starostou Pěvecké obce české byl v letech 1940–45.

JUDr. Jan Adolf Herold (1878–1950)
Poslední starosta Pěvecké obce české.




Stručně o Unii českých pěveckých sborů


spolek s celorepublikovou působností se sídlem v Praze
založen 26. dubna 1969 v Praze
veden u Městského soudu v Praze pod značkou L 1435

člen European Choral Association - Europa Cantat
a České hudební rady

Kontakt


UNIE ČESKÝCH PĚVECKÝCH SBORŮ, IČ 00445045
Masarykovo nábřeží 16
110 00 Praha 1

mapa
608986230
sekretariat@ucps.cz
Facebook
úřední hodiny: po telefonické domluvě

Účet pro členské příspěvky, Cantus a inzerci: 3575875389/2010
Výpis z transparentního účtu k nahlédnutí zde

Běžný účet: 2800914029/2010


Předplatné časopisu CANTUS

Sekretariát UČPS
Masarykovo nábřeží 16
110 00 Praha 1

sekretariat@ucps.cz
Účet pro členské příspěvky, Cantus a inzerci: 3575875389/2010


Redakce časopisu Cantus

Redakce časopisu Cantus
Masarykovo nábřeží 16
110 00 Praha 1

cantus.ucps.cz
cantus@ucps.cz

Vedení Unie

Předsednictvo Hlavního výboru

Mgr. Jaroslav Vávra, předseda

Mgr. Vít Aschenbrenner, Ph.D., místopředseda

Petr Felt, člen předsednictva

Ing. Ivana Kubelková, člen předsednictva

Mgr. Roman Michálek, Ph.D., člen předsednictva

Hudební komise

Mgr. Roman Michálek, Ph.D., předseda

Mgr. Vít Aschenbrenner, Ph.D., člen

PhDr. Pavel Horák, PhD., člen

PhDr. Milan Motl, Ph.D., člen

MgA. Michal Vajda, člen

Základní dokumenty


Stanovy Unie českých pěveckých sborů a aktuálně platná usnesení sjezdu naleznete na stránce Ke stažení.

Výběr z článků o sborové historii



Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.

O nás   Kontakty   Inzerce   Podmínky užívání   Cookies

Časopis Cantus   Festa academica   czech-choirs.eu (en)