Vokální koncert uzavře letošní prázdninový čas

Dvořákův festival hostí známý ženský sbor

V neděli 29. srpna se uskuteční koncert pražského Foerstrova komorního pěveckého sdružení. Akce proběhne od 19 hodin v kostele sv. Vojtěcha v Praze 1. Vedle známého pěveckého sboru vystoupí jako sólista koncertu vynikající barytonista Roman Janál. Akci pořádá Mezinárodní společnost J. B. Foerstera.



-cs-, středa 25. srpna 2021
Magazín > Sborový život

kostel sv. Vojtěcha

DF / https://www.dvorakuvfestival.cz

Koncert je součástí 63. Dvořákova festivalu. Vedle vlastního koncertu můžete absolvovat i komentovanou prohlídku kostela nebo si zakoupit Dvořákův cestovní pas, který vám zajistí vstup i na další dvořákovské akce.

<#b>PROGRAM KONCERTU:<#>

Bedřich Smetana – Tři ženské sbory

(Má hvězda; Západ slunce; Přiletěly vlaštovičky)

Josef Bohuslav Foerster – Pasačka, Lesní studánka, Písnička

Jan Novák – Sulpicia – výběr

(1. Tandem venit amor; 5. Estne tibi Cerinthe; 6. Ne tibi sim mea lux)

Ivan Zelenka – Ave Maria

Tereza Surovíková – Láska je moc

Zdeněk Lukáš – Gaudete et exultate

Zdeněk Lukáš – Missa brevis pro ženský sbor a baryton

Foerstrovo komorní pěvecké sdružení (FKPS) bylo založeno v roce 1975 sbormistry Rudolfem Zemanem a Libuší Krejčovou a hlasovou poradkyní Dagmar Součkovou. Pod vedením těchto výrazných osobností se těleso velmi brzy zařadilo mezi špičkové ženské sbory. V devadesátých letech minulého století utvrdilo jeho vynikající pověst působení sbormistrů Zdeňka Šulce a Jany Veverkové. Významnou etapou v uměleckém životě sboru bylo i více než desetileté dirigentské působení Lukáše Vasilka (v letech 1998 – 2009). Od roku 2009 je sbormistrem a uměleckým vedoucím FKPS Jaroslav Brych. Soubor disponuje rozsáhlým repertoárem, jehož podstatnou část tvoří hudba 20. a 21. století. Mnoho skladeb sbor premiéroval, některé mu byly autory věnovány. Sbor je zván ke koncertům doma i po celé Evropě, vystupuje na prestižních hudebních festivalech (Pražské jaro, Brněnské hudební léto, Festival sborového umění v Jihlavě), úspěšně se účastní mezinárodních soutěží (Arezzo, Cork, Debrecen, Florencie, Klaipeda, Lindenholzhausen, Maasmechelen, Montreux, Neuchâtel, Rimini, Riva del Garda, Tours, Vídeň, Zwickau). Natočil pět samostatných CD. Posledním významným úspěchem FKPS jsou ocenění, která sbor získal v říjnu 2019 na mezinárodním sborovém festivalu In… Canto sul Garda (první cenu v kategorii ženských sborů a prestižní Grand Prix). Více informací naleznete na stránkách sboru www.fkps.cz

Jaroslav Brych vystudoval nejprve hru na lesní roh na pardubické konzervatoři ve třídě O. Tvrdého a poté dirigování na pražské AMU u V. Neumanna, J. Veselky a R. Elišky. Opakovaně se účastnil dirigentských kurzů H. Rillinga ve Stuttgartu. V letech 1984 až 1997 byl sbormistrem Vysokoškolského uměleckého souboru Univerzity Karlovy, od roku 1987 do roku 1994 pracoval jako dirigent a šéfdirigent Symfonického orchestru Armády České republiky a v letech 1992 až 1993 byl dirigentem Opery Mozart Praha. V roce 1994 byl druhým sbormistrem Pražského filharmonického sboru, v letech 1996–2005 jeho sbormistrem hlavním, 2006–2012 řídil Pražský komorní sbor. V současnosti vede Foersterovo komorní pěvecké sdružení, spolupracuje s Pražským filharmonickým sborem, Kühnovým smíšeným sborem, Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, Komorní filharmonií Pardubice a dalšími českými orchestry. Vedle dirigentské a sbormistrovské činnosti učí na HAMU, Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze a na Konzervatoři Pardubice.

Praha kostel sv. Vojtěcha

Kostel, zmiňovaný již v roce 1318, je v jádru gotická dvojlodní stavba. Byl postaven ve dvou etapách ve 14. století. Rozsáhlá barokizace proměnila jeho vnitřní i vnější vzhled. První část barokizace proběhla v letech 1690 – 1695. Kostel byl znovu vysvěcen pomocným biskupem pražským Janem Ignácem Dlouhoveským (+1701). Kolem roku 1745 proběhla druhá část barokizace. V 19. století byl kostel částečně regotizován staviteli Jiřím Pacoldem a Benediktem Barochem. Lodě chrámu jsou uvnitř zaklenuty gotickou křížovou klenbou. Později byly zřízeny barokní empory (nadzemní galerie). Od severu přiléhá barokní kaple sv. Kříže z roku 1693, se zevní úpravou z roku 1740. Cennými prvky interiérové výzdoby jsou pozdně gotické malby na klenbě hlavní lodi, pozdně gotická dřevořezba Panny Marie Zderazské z konce 15. století v boční lodi, cínová křtitelnice rovněž z konce 15. století a barokní oltář v kapli sv. Kříže z roku 1717. Na novogotickém hlavním oltáři z roku 1875 jsou umístěny sochy sv. Václava a sv. Ludmily od Eduarda Veselého. Na tomto oltáři je také trojí zobrazení sv. Vojtěcha od Petra Maixnera (mladý sv. Vojtěch, sv. Vojtěch jako český biskup a smrt sv. Vojtěcha v pobaltském Prusku). Jako varhaník v kostele sv. Vojtěcha působil i světově nejhranější český skladatel Antonín Dvořák (*1841, +1904). Pracoval zde pod vedením svého bývalého učitele z varhanické školy Josefa Förstera, mladšího. Antonín Dvořák byl varhaníkem u sv. Vojtěcha v letech 1874-1877. Tehdy měla premiéru jeho symfonie č. 3 Es dur, byla dokončena symfonie č. 4 D moll a vznikla symfonie č. 5 F dur. V této době také redigoval svojí operní prvotinu Král a uhlíř a složil operu Vanda. V letech 1876-1877 vznikalo klavírní provedení jeho duchovního díla – kantáta Stabat Mater, která mu později přinesla významný úspěch v zahraničí.

Syn Josefa Förstera, mladšího – <#{>Josef Bohuslav Foerster<#> (*1859, +1951) byl význačný český skladatel, pedagog, spisovatel a hudební kritik. Strávil část svého dětství s rodiči a sourozenci v budově patřící farnosti sv. Vojtěcha (dnešní Pštrossova č. 201/19). J. B. Foerster působil jako varhaník u kostela sv. Vojtěcha v letech 1882-1888. V letech 1189-1892 byl ředitelem kůru v blízkém kostele Panny Marie Sněžné. Jeho ženou byla Berta Lautererová, úspěšná sopranistka Národního divadla. Její angažmá vedla i jejího manžela v r. 1893 do ciziny. Nejprve na deset let do Hamburku, kde vyučoval klavírní hru a pracoval jako hudební kritik a redaktor listu Hamburger Nachrichten. Od roku 1903 až do konce první světové války byl Josef B. Foerster činný ve Vídni. Tam vyučoval na Universität für Music und darstellende Kunst Wien a pracoval jako referent listu Die Zeit. V r. 1918 se rodina vrátila do Prahy do nově vzniklého Československa. J.B. Foerster v době první republiky vyučoval na konzervatoři a na univerzitě v Praze. V roce 1931 byl zvolen prezidentem České akademie věd a uměni a tuto funkci vykonával až do roku 1939. Koncem roku 1945 mu byl udělen titul Národní umělec, jako prvnímu hudebníkovi. Během svého dlouhého života poznal řadu vynikajících umělců, kteří na něho měli vliv: B. Smetanu, A. Dvořáka, Gustava Mahlera, Petra Iljiče Čajkovského i J. Nerudu.

Mezinárodní společnost J. B. Foerstera

Poslání Mezinárodní společnosti Josefa Bohuslava Foerstera bylo vysloveno při jejím založení roku 1919. Podobně formulované zůstalo dodnes, tedy propagovat dílo J. B. Foerstera a jeho současníků, seznamovat s historickými kontexty jejich tvorby prostřednictvím živých koncertů, přednášek, publikační činnosti, výstav, rozhlasových pořadů a dalších aktivit. Mezinárodní společnost Josefa Bohuslava Foerstera se také snaží iniciovat rozšiřování znalostí o skladatelově životě a díle, a to zejména pokud jde o jeho působení mimo vlast, tedy období, v němž životopisci dosud většinou vycházeli pouze ze skladatelových osobních vzpomínek.

https://www.sjbfoerster.cz


Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.

O nás   Kontakty   Inzerce   Podmínky užívání   Cookies

Časopis Cantus   Festa academica   czech-choirs.eu (en)