Jan Málek letos oslavil kulaté životní výročí

1938

Jan Málek letos slaví kulaté životní výročí. Při té příležitosti dostal za své zásluhy v oblasti sborové tvorby Cenu za přínos v oblasti sborové tvorby. Na soukromé audienci převzal cenu z rukou předsedy Unie Romana Michálka.



redakce, pondělí 9. července 2018
Magazín > Naši skladatelé

Jan Málek převzal cenu z rukou Romana Michálka

Jakub Kratochvíl / archiv UČPS

Životopis

Skladatel a hudební režisér Jan Málek je absolventem Státní konzervatoře v Praze, kde studoval od r. 1956 na oddělení lidových nástrojů u folkloristy Alberta Peka (se specializací na bicí u Emila Špačka) a v letech 1958-1961 skladbu v kompoziční třídě Miloslava Kabeláče. Od roku 1963 působil v Čs.rozhlase v Plzni nejprve jako hudební režisér, v letech 1965 - 76 pak jako dramaturg Plzeňského rozhlasového orchestru a koncem 60.let i jako lektor a dramaturg tamní elektroakustické laboratoře. Od jara 1976 je Jan Málek hudebním režisérem Československého (nyní Českého) rozhlasu v Praze.

Kompoziční styl: Po období experimentů v oblasti tzv. Nové hudby (7 studií pro dechové a bicí nástroje, I.smyčcový kvartet "Hallgató és táncnóta", Horror Alenae, Tři stadia pro orchestr a dva stereofonní magnetofony) se u Jana Málka stále zřetelněji vyhraňují dva hlavní zájmy: stará hudba a folklór. Zpočátku se jim intenzivně věnoval především jako upravovatel, realizátor, interpret i dirigent při práci s vyspělými amatérskými soubory nebo při natáčení rozhlasových snímků. Z obou těchto inspiračních zdrojů však zhruba od počátku 70.let stále častěji vznikaly i Málkovy vlastní osobité kompozice. Konfrontace historické či folklórní předlohy se soudobými skladebnými technikami, nebo analýza nápěvu a opětovné složení jeho prvků do nového výsledného tvaru brzy patří k Málkovým typickým tvůrčím postupům. Např. jeho I. symfonie (Sinfonia su una cantilena) je vystavěna výhradně z melodického a rytmického materiálu moravské lidové balady v brilantně pojatých kontrastních plochách. Zajímavý dialog s lidovou písní vede Jan Málek v sedmidílném cyklu Túžení pro ženský sbor a sólové housle. V této souvislosti nelze opomenout Málkův originální (možná vůbec první toho druhu) Koncert pro dudy, smyčce a bicí, využívající 3 nástroje v různém (i upraveném) ladění, ani jeho mistrovsky stylizované Variace a Téma pro 5 violoncel „QUANDO IO SARCHIAVA ´L LINO", prozrazující až v samém závěru téma chodské lidové písně. Italská renesance mu byla inspirací k monumentální Poctě kladivu Michelangelovu, napsané k 500. výročí umělcova narození pro symbolické obsazení 5 trubek, 5 trombonů, 5 tympánů, 5 tamtamů a pětihlasý mužský sbor, jež byla příznivě hodnocena na Mezinárodní skladatelské tribuně UNESCO 1975. Patří sem i Šest sonetů z Dantova "Nového života" nebo koncertní arie „Amore e´l cor gentil" na verše z téže básníkovy knihy. Na staročeskou milostnou poezie napsal Málek půvabná Svítáníčka. Odrazem historické hudby je do jisté míry i Divertimento č.1 pro smyčce "Paví pero", jímž prochází quasirenesanční pavana. Prozatím nejzávažnějším dílem z tohoto inspiračního okruhu je však rozsáhlé Requiem super l´homme armé, komponované na známý středověký nápěv, a věnované „mrtvým všech válek právě končícího tisíciletí a smutnému výročí začátku II. světové..." , jehož premiéra (11. 4. 2000) vzbudila u posluchačů značný ohlas.

Doporučené skladby

Arr. Duj romane giľiora - Dvě romské národní písně, I. Čharoji romaňi - Děvčátko romské, durata cca 2:05, II. Gelem, gelem -Šel jsem, šel, durata cca 2:35 (2012), SS (SATB) se sóly, obtížnost 2, partitura u autora

Dva šestihlasé madrigaly na básně Jana Nerudy pro komorní smíšený sbor (verze 2013), I. Motiv italský, II. Balada stará, stará, SS (S MS A T Bar B), obtížnost 2 - 3, durata cca 5:15 (Skladba získala 4. cenu na Mezinárodní skladatelské soutěži FSU Jihlava 2014.)

J. Málek, Dva madrigaly na básně J. Nerudy.pdf (386,3 kB)

Autora můžete kontaktovat na jeho mailové adrese.


Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.

O nás   Kontakty   Inzerce   Podmínky užívání   Cookies

Časopis Cantus   Festa academica   czech-choirs.eu (en)