Odešel Antonín Tučapský

Devátého září odešel do hudebního nebe skladatel a dirigent Antonín Tučapský. Skladatel s moravskou duší, který dlouhá léta žil ve Velké Británii. Společně s Petrem Ebenem a Zdeňkem Lukášem byli a jsou považováni za velikány vokální i instrumentální tvorby současnosti.



-cs-, středa 10. září 2014
Magazín > Sborový život

Antonín Tučapský

archiv / archiv

Hudební vědy studoval na Masarykově univerzitě v Brně. Své vzdělání si ještě rozšířil na Janáčkově akademii múzických umění a soukromým studiem skladby u J. Kunce. V roce 1959 se stal sbormistrem Dětského sboru Československého rozhlasu v Ostravě, od roku 1962 byl uměleckým vedoucím Pěveckého sdružení moravských učitelů. Začátkem 70. let opustil z politických důvodů sbormistrovský post a dočasně se živil jako dělník. Od roku 1975 žil a tvořil ve Velké Británii, kde se vypracoval na místo profesora hudební teorie na světoznámé Trinity College of Music v Londýně. Po svém příchodu do Anglie se příležitostně uplatňoval jako dirigent významných sborových těles, jako jsou London Chorale a Philharmonia Chorus London.

Antonín Tučapský byl členem uznávaných hudebních sdružení a organizací, např. Composers Guild of Great Britain a Royal Society of Musicians of Great Britain. Jako první Čech byl jmenován členem Královské hudební akademie. Získal také řadu ocenění. Z těch posledních to byla cena v roce 2008 – Výroční cena společnosti OSA za nejúspěšnějšího skladatele vážné hudby, v roce 2010 cena Klubu UNESCO Karla Lichtensteina z Castelcornu za celoživotní skladatelské dílo a pedagogickou činnost a ta poslední z roku 2012, kdy přijal z rukou ministra zahraničí Karla Schwarzenberga cenu Gratias Agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí.

V létě roku 2013 zemřela jeho manželka Beryl a Antonín Tučapský se odstěhoval do Kingsclear Care Home v Camberley u Londýna. 9. září 2014 podlehl infarktu v nemocnici v jihoanglickém Frimley.

Jeho život a tvorbu nejlépe vystihuje jeho vlastní citát:

„…ano, to „moravské“ je stále ve mně, to v sobě nosím a chráním jako vzácný dar a cenný vklad, tím se stále duchovně posiluji. Ať komponuji cokoliv, třeba instrumentální skladby nebo sonáty, komorní nebo orchestrální hudbu, tento český či moravský element je v mé hudbě evidentní a stále přítomný. Nijak se tomu nebráním, naopak i to je charakteristický znak mého hudebního vyjadřování, můj hudební rukopis. Moje kořeny jsou zde, na Moravě a to se pozná z hudby, kterou píši, z tónů, které znějí…“


Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.

O nás   Kontakty   Inzerce   Podmínky užívání   Cookies

Časopis Cantus   Festa academica   czech-choirs.eu (en)