Pěvecká organizace v letech 1868–1928 (4/14)

Roku 1897 dne 4. července konal se v Praze mimořádný sněm „Jednoty“, když sjezd a sněm loňského roku v Král. Hradci chystaný musil býti pro nepředvídané a nepřekonatelné překážky odvolán. Výbor předložil tu účet z dosavadní své intensivní práce, bohaté na zdravé podněty, jichž úplného uskutečnění však pro liknavost a neporozumění tu a tam mezi spolky se jevící nedosaženo. Některé z nich ještě dnes nejsou zplna realisovány. Celkově však v té době bylo vykonáno velmi mnoho pro upevnění a zmohutnění „Jednoty“, hlavní zásluhou obětavého a neunavného organisátora prof. Kaufmanna.

Na rok 1900 svolán byl třetí řádný sněm, který projevil souhlas s činností výboru a s reorganisací, jím úsilovně podnikanou. V „Jednotě“ bylo tehdy již 150 spolků. Sněm sešel se 28. září v Praze za účasti 106 delegátů z 52 spolků. Konal se za „povznášejícího dojmu z vítězství českého zpěvu sborového, jehož nám dobyl br. odbor Hlaholu plzeňského při mezinárodních závodech v Bruselu a Paříži“. Na sněmu přijato bylo rozšíření jména „Jednoty“ o přídavek „Ústřední“. Starostou zvolen opět prof. Kaufmann.

Dne 18. října 1901 schváleny byly nové stanovy, v jichž smyslu změněn dosavadní výbor na výbor užší a širší.

První ustavující schůze širšího výboru konána byla dne 2. března 1902. Provedeny při ní volby užšího výboru, v němž jako náměstkové předsedy prof. Kaufmanna zasedali PhDr. Jos. Theurer a Al. Hraba a jehož jednatelem zvolen Al. Miessler. Práce o reorganisaci „Jednoty“, v minulém období ku prospěchu jejímu dosti slibně započatá, v novém období doznávala vinou různých překážek stále slabších výsledků, a konečně i v užším výboru, jemuž vedení „Ú. J.“ posledním sjezdem bylo svěřeno, nastaly „nepravidelné poměry, které dospěly konečně k resignaci předsedy a pak i užšího výboru“. Zavládl opravdu kritický stav.

Na den 21. června roku 1903 svolán byl proto mimořádný valný sněm. Přítomno bylo 83 zástupců 59 spolků a 12 žup. Předsedou „Ú. J.“ zvolen byl říšský poslanec Václ. Sehnal, když odstupující starosta prof. Kaufmann pro chorobu na resignaci setrval, zůstávaje však členem výboru. V ustavující schůzi výboru zvolen II. náměstkem JUC V. Janda (I. náměstkem zůstal jako zástupce mimopražských spolků prof. Theurer) a jednatelem Jar. Tureček. Na sněmu tom učiněno též památné usnesení, aby příští sjezd roku 1904 vypraven byl současně s I. českým hudebním festivalem pod společnou firmou: První český hudební festival a sjezd Ústř. Jednoty zpěv. spolků českoslovanských.

Dne 5. července téhož roku byla Praha svědkem radostného nadšení. Na Staroměstském náměstí kladen byl základní kámen k pomníku velkého Čecha, Mistra Jana Husa. „Ú. J.“ s pěvectvem z Prahy a okolí i z venkova zúčastnila se povznášející té slavnosti účastí v průvodu a vedle toho připadl českému pěvectvu úkol, „svou písní dáti projev své lásky k nesmrtelnému Mistru, který s písní na rtech umíral“. Při aktu zpívány: Prausův „Chorál Čechů“, Bendlův „Chorál národa českého“ a „Kdož jste Boží bojovníci“ v harmonisaci Kličkově. Pěvců bylo 750. Večer při serenádě na náměstí pěvectvo znovu tyto sbory opakovalo.

V roce 1903 vydán byl I. ročník Kalendáře pěveckého, jehož bohužel pro nedostatek porozumění vydáno bylo jen pět ročníků.