Před deseti lety zemřel skladatel Zdeněk Lukáš

Tvorba Zdeňka Lukáše (1928—2007) má v moderní české sborové hudbě zcela výlučné postavení. Nenajde se snad u nás zpěvák, který by se ve sboru s některým z jeho děl nesetkal. Skladby jako Věneček, Missa brevis či úpravy českých a moravských lidových písní jsou po dlouhá léta stálicemi repertoáru našich souborů a jejich popularita s postupujícím časem neklesá.



Roman Michálek, čtvrtek 13. července 2017
Magazín > Zprávičky

Zdeněk Lukáš

Zdeněk Vimr / Časopis Cantus

Právem zasloužená obliba Lukášových děl pramení z přirozené hudebnosti autora, z jeho smyslu pro melodiku a vedení hlasů a zejména z jeho citu pro zvukové kvality a technické možnosti lidského hlasu. Tyto schopnosti autor v průběhu svého života stále rozvíjel živým kontaktem s lidovou hudbou a zdokonaloval je při své sbormistrovské práci. Jeho poznatky, jak tvořit pro různá sborová obsazení, kterým souzvukům a konkrétním tónům se při tvorbě vyhnout, aby skladba přirozeně zněla a také se dobře zpívala, mají stálou platnost a lze je doporučit pozornosti všech začínajících skladatelů a aranžérů.


Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.

O nás   Kontakty   Inzerce   Podmínky užívání

Časopis Cantus   Festa academica   praga-cantat.cz   czech-choirs.eu (en)