Ohlédnutí za 8. ročníkem Jirkovského Písňovaru

Zdálo by se, že pěveckých sborů na světě ubývá, soudě podle bohatosti účastníků některých i velmi tradičních národních a mezinárodních sborových festivalů a soutěží. Mohlo by to být i tím, že podobných sborových akcí v celém světě naopak přibývá. Lákají na specifický charakter nového sborového setkání nebo jeho atraktivní novinky, a zájem pěveckých sborů, které se opakovaně týchž festivalů obvykle neúčastní, se pak rozmělňuje, a vede bohužel dokonce k nutnosti některé akce rušit.



Jiří Kolář, čtvrtek 6. listopadu 2014
Magazín > Sborový život

Happy Smile na Jirkovském písňovaru 2014 (zdroj: www.jirkovskypisnovar.cz)

Není to však pravda. Pěveckých sborů a různých sborových uskupení v současné době k naší radosti stále přibývá. Vždyť je to dnes v podstatě jedna z mála forem aktivní umělecké i neumělecké zájmové činnosti, která nabízí světu propojenému internetem a mobilními telefony, přesto však světu jednotlivců žijících od útlého věku dobrovolně v určité formě společenské izolace, možnost společného, a tím i znásobeného prožívání krásy a radosti. Jak jsem řekl, pěveckých sborů neubývá, ale oproti letům někdy i poněkud povinné účasti v „souborech zájmové umělecké činnosti“ se počty jejich členů zmenšují. Sbory se stylově vymezují, zpěváci hledají větší možnost individuálního uplatnění, osobní odpovědnosti za výkon kolektivu. A to jim umožňuje právě činnost v menších vokálních uskupeních. Nemám k dispozici přesná čísla o celkové situaci v evropské základně sborů dospělých, ale vím, že v současné době existuje např. jen malé procento kdysi velkých ženských sborů překračujících počet 30 zpěvaček.

Nejsou dnes vzácné festivaly, kterých se účastní třeba jen pět mezinárodních sborů. A jsou to přesto festivaly umělecky úspěšné. Nezáleží totiž vždy jen na počtu účastníků, ale na jejich kvalitě. Nám jde však přece jen ještě o něco jiného – o ono již zmíněné společné prožívání a předávání hudební krásy, která ve vokální hudbě představuje nenahraditelný fenomén. Pokusím se shrnout alespoň základní atributy úspěšnosti festivalu:

  1. Festival by měl být skutečným „setkáním“ sborů. Sbory by měly mít možnost jej prožít společně, ne se pouze míjet na scéně, nebo v zákulisí. Měl by umožnit zpěvákům, aby se co nejvíce vzájemně slyšeli, aby mohli ohodnotit výkony spolusoutěžících a poučit se z nich.

  2. Soutěžní vystoupení by měla probíhat v plných sálech. Neprofesionální sbor potřebuje pro úspěšné vystoupení nutně cítit kladnou odezvu publika. Zpěv v prázdném nebo poloprázdném sále sledovaný pouze odbornou porotou nemůže zanechat ve zpěvácích příjemný zážitek.

  3. Dodržování časových limitů soutěžního vystoupení je závazné, jejich nedodržení může být i právně napadnutelné, proto se někdy zakazuje potlesk mezi jednotlivými čísly soutěžního programu. Ale sbor potřebuje znát posluchačskou odezvu na svůj výkon. Ta ho motivuje, inspiruje. A v kritériích hodnocení poroty se někdy objevuje „schopnost sboru navázat kontakt s publikem“, což je bez povoleného potlesku samozřejmě dost obtížné. Doporučuji proto tento potlesk v průběhu soutěžního vystoupení povolit a v organizaci programu s ním počítat.

  4. Sbormistři by měli mít možnost (ne povinnost) setkat se s členy odborné poroty a vyslechnout si jejich hodnocení, rady a náměty.

  5. Festival by neměl postrádat atraktivní, slavnostní vyhlašování výsledků, s potřebným napětím, fanfárami a oslavným předáváním diplomů a cen i poslednímu ze soutěžících sborů. Všichni si to totiž opravdu za svou práci zaslouží.

  6. Významná je i úloha vtipné, dobře připravené moderace celé soutěže a dalších festivalových akcí.

  7. Zúčastněné pěvecké sbory by měly mít možnost dalších nesoutěžních festivalových koncertních vystoupení, aby nepřijely na festival jen kvůli soutěžnímu vystoupení v délce 10–15 minut.

  8. A v neposlední řadě považuji za velice důležitý i nápaditý nesoutěžní festivalový program pro účastníky, ať již jde o zajímavý koncert, ateliér, soutěžní hry a různé formy společenské zábavy. Tam se totiž navazují nová přátelství a připravují nová setkání sborů i mimo oficiální festivaly.

  9. Aby výčet zmíněných podmínek úspěšnosti soutěžního festivalu nepřipomínal „desatero“, skončím bodem 9, který je možná nejdůležitější a obráží všechny předchozí body. Úspěšnost festivalu je přímo úměrná obětavosti, invenci, ale především radosti a lásce ke zpěvákům, s níž jeho organizátoři akci připravují a realizují.

Jistě hodně dlouhý úvod k recenzi 8. ročníku Jirkovského Písňovaru, ale chtěl bych říci, že právě ten všechny uvedené podmínky jednoznačně splňuje, nebo dokonce vysoko překračuje. Jeho organizace je promyšlená do sebemenších podrobností a např. jeho hlavní sobotní program je koncipován jako jednolité, „studentskými“ nápady sršící dramatické představení. Dík za podobný nezapomenutelný zážitek patří zakladateli Jirkovského Písňovaru, ústeckému vysokoškolskému pedagogu Luboši Hánovi a jeho skvělému jirkovskému komornímu smíšenému sboru VENTILKY, sponzorům festivalu v čele s Městem Jirkov, ZUŠ Jirkov a zámkem Červený Hrádek, v jehož prostorách od svého založení festival probíhá, ale bez výjimky všem účastníkům letošního ročníku, kteří společně vytvořili festivalu naprosto originální, nezapomenutelnou atmosféru, atmosféru, která se nedá popsat, která se musí prožít.

V programu festivalu vystoupilo celkem 20 pěveckých uskupení s více než 320 účastníky. 18 soutěžních sborů bylo podle propozic soutěže rozděleno do tří kategorií: dětské sbory do 16 let (2), vokální ansámbly do 8 členů (6) a pěvecké sbory mládeže a dospělých (10). Pro své vystoupení měl každý sbor celkový hrubý časový limit 15 min., v němž mohl provést volný program a cappella nebo s instrumentálním doprovodem. Soutěž hodnotila mezinárodní porota ve složení: Kajsa Boström (Švédsko), Jiří Holubec, Michal Hájek a Jiří Kolář.

Z dvojice dětských sborů se do zlatého pásma zaslouženě vyšplhal známý, soutěžně zkušený pražský koncertní sbor Rolnička (Karel Virgler). V pestrém programu s citlivým klavírním doprovodem prokázal všechny své sborové přednosti, ale naznačil i některá úskalí, která před dětský sbor interpretace tohoto hudebního žánru staví (stylovost interpretace skladeb, které převážně nebyly určeny dětským interpretům, problém přesvědčivé anglické výslovnosti). Zvláštní pochvalu (Cenu Kajsy Boström) získala pak čtveřice malých chlapců Rolničky, kteří „přijeli na koních“ a zazpívali jako sólová skupina jednu sloku známé písně J. Traxlera Jedu nocí. Podobné problémy potvrdilo i vystoupení druhého z dětských sborů – DPS Blecha ZUŠ Postoloprty (Dana Suchá). V sympatickém výkonu představil šestadvacetičlenný sbor i své šikovné sólisty (zvláštní pochvalu zaslouží jeho pěvecky i rytmicky talentovaná dívka ve skladbě Cups song) a při své jirkovské premiéře prokázal, že má přes některé pěvecké nedostatky před sebou dobrou sborovou perspektivu. Ukázalo se, že bude v propozicích festivalu nutné ještě zpřesnit definici termínu „populární hudba“. Lidová píseň a její úpravy sice patří rovněž do kategorie nonartificiální hudby, ale do programu Jirkovského Písňovaru nepatří.

V kategorii vokálních ansámblů předvedly zcela profesionální výkony především liberecké smíšené sexteto Offbeat (Miloš Krasnický) a litoměřický smíšený vokální ansámbl Appendix (Jakub Kacar). Oba dva sobory provedly nádherné skladby v interpretačně vrcholně náročných, atraktivních aranžmá a za dramaturgii svých programů by si jistě zasloužily zvláštní cenu. Zbývající čtyři existenčně velice mladé vokální ansámbly Intonic Praha (Miloš Kudělka), Pětiklíč Praha (Pavel Machek), DJ FIFI Praha (Filip Beneš) a jediný zahraniční zástupce Brilliant Košice (Mariján Bujnovský) zařadila porota svorně do stříbrného pásma. Nevýhodou Pětiklíče je určitá zvuková nevyváženost jeho ženské a mužské sekce (ve zvuku chybí střední altová a tenorová barva), společným nedostatkem dvojice českých mladých ansámblů a slovenského kvinteta je především ještě dostatečná nevyzrálost hlasů, malá zkušenost ve vzájemném poslouchání a potřebné vzájemné intonační kontrole harmonických vztahů a správné dynamické hierarchie akordických vazeb. Pro daná složení je pak třeba také hledat vhodné partitury, aby nemuselo docházet k zvukově nebezpečnému zdvojování některých hlasů. Důležité je ale opravdové zaujetí všech zpěváků pro ansámblový zpěv a ten je zárukou jejich další úspěšné cesty vpřed.

Vynikající interpretační výkony a zajímavá, technicky vysoce obtížná aranžmá přinesla i kategorie pěveckých sborů. Svědčí o tom i umístění šesti sborů ve zlatém pásmu. Pokud jde o druhy pěveckých sborů, je tato kategorie dost pestrá a porovnávání výkonu jednotlivých sborů poněkud složitější. Patří sem totiž komorní sbory již od 9 členů spolu se sbory ženskými a smíšenými. Zkušený sbormistr jistě uzná, že při interpretaci tohoto hudebního žánru mají komorní sbory přece jen určité výhody. Potvrdily to i konečné výsledky této kategorie, v níž si těsné vítězství vybojoval známý pražský desetičlenný smíšený Oktet (Sylva Kroupová). V těsném závěsu za ním zůstal ve svém dosud nejlepším jirkovském výkonu International Choir of Prague (Šárka a Brendan Colemanovi). Oba sbory se prezentovaly ve skvělých aranžmá a příkladných interpretacích. Skladbu J. Ježka Tmavomodrý svět zpíval International Choir of Prague jako svou první repertoárovou skladbu v nádherné češtině, a za její aranžmá získal Brendan Coleman v aranžérské soutěži AURA zaslouženě 1. cenu. Oba sbory tvoří skutečné pěvecké osobnosti, které dovedou s dokonalou kázní pracovat se zvukem, s intonační koncentrací, aniž by to ani na okamžik ovlivnilo sílu jejich výrazu, přirozené, hluboké propojení s duší posluchačů.

Oba sbory představily i své vynikající sólisty. Vyzdvihl bych za všechny alespoň úchvatné ženské sólo (ICP) podpořené skvělým sborovým a klavírním výkonem ve skladbě So Amazing (Clarke Anderson, arr. Brendan Coleman).

Do zlatého pásma zařadila porota ještě sbory Happy Smile Chomutov (Alena Grée) s výtečnou sólistkou a velmi dobrou dirigentkou, Źenský sbor PF UJEP Kuželky Ústí nad Labem (Vladimír Kuželka), pražský komorní sbor Všelijak (Irena Havránková) a Smíšený sbor Gymnázia Nad Kavalírkou v Praze 5 Besharmonie (Libor Sládek). Jejich velmi dobré výkony by podpořila ještě promyšlenější práce s dynamikou a jejím využitím při celkové výstavbě skladeb (chybí větší využívání slabších dynamických stupňů) a hlubší ponor do obsahu textů a jejich pravdivé interpretace.

Potěšily i výkony zbývajících pěveckých sborů. Jen těsně nedosáhl do zlatého pásma smíšený gymnaziální sbor Divertimento (Tomáš Klima), ale prokázal oproti minulému roku výrazné zlepšení, ať již jde o náročnost i interpretační kvalitu zvolených skladeb. Do stříbra zařadila porota i sympatický dívčí komorní sbor Litoměřický Hlásek (Jana Chobotská). I další dva sbory byly při svých výkonech nabity energií a nadšením, dovedly navázat dobrý kontakt s publikem a naplnit soutěžní sál opravdovou radostí. Smíšený pěvecký sbor Domino Tábor (Jakub Smrčka) by mohl ještě uvážlivěji pracovat s volbou temp. Příliš rychlá tempa nedovolují dokonale artikulačně i intonačně srozumitelné a rytmicky jednotné provedení složitějších míst. Nadšení sálalo i z pražského sboru Asihlasy. Dirigentka Dana Houdková, ale i všechny její zpěvačky a zpěváci si zaslouží přes určité pěveckotechnické nedostatky za svou práci a výkon můj obdiv.

Do soutěže o Grand Prix postoupili podle pravidel soutěže vítězové kategorií – Rolnička Praha, Offbeat Liberec a Oktet Praha, a spolu s nimi ještě další dva sbory s nejvyšším počtem dosažených bodů – International Choir of Prague a Appendix Litoměřice. Každý sbor pak po vylosování pořadí provedl dvě skladby – povinně musela být alespoň jedna a cappella a alespoň jedna, která nezazněla v soutěžním programu. Lze říci, že sbory si vedly skvěle. Mezi dospělými se vůbec neztratila pražská Rolnička (vtipně moderující Karel Virgler), zvláště svou druhou skladbou s působivým ženským sólem uchvátil posluchače International Choir of Prague, jako v soutěžní kategorii byl i v soutěži o G. P. interpretačně skvělý liberecký Offbeat, snad jen výběr jeho skladeb mohl být více kontrastní. Ze sedadel doslova zvedlo a k tanci vyprovokovalo vystoupení pražského Oktetu. A když se v závěrečném vystoupení, ať již šlo o výběr skladeb nebo jejich provedení tolik nezadařilo litoměřického Appendixu, bylo o výsledku G. P. téměř rozhodnuto. Po veřejném sčítání zlatých dukátů vhozených do jmény označených sklenic Písňovaru (přítomní sbormistři sborů, které nesoutěžily o G. P., měli k dispozici jeden hlas–dukát, porotci a ředitel festivalu po třech), mohl být nový držitel Jirkovského Rytíře vyhlášen. Stal se jím již potřetí za souhlasného bouřlivého potlesku všech přítomných pražský komorní sbor Oktet Praha (Sylva Kroupová).

Kromě prvního soutěže o Grand Prix měl 8. ročník Jirkovského Písňovaru i další novinky, jako např. dvoustránkový festivalový věstník nazvaný „Písňovarový Podtácek“. Nově byla do programu zařazena sobotní odpolední „Sborympiáda“ (na rozdíl od oblíbené pardubické Ifasiády, která je zaměřena na netradiční sportovní disciplíny byla Sborympiáda věnována společenským a týmovým schopnostem jednotlivých sborů a ansámblů). Vyhlašování výsledků soutěže oznamovaly fanfáry na tři alpské rohy. A bylo toho ještě mnoho a mnoho. Ale jak jsem již řekl, to se nedá vyprávět, to se musí prožít. Nechcete si za rok také přijet zazpívat, nebo se alespoň podívat, jak se dá pořádat mezinárodní sborový festival? Luboš Hána + Ventilky a spol. jej připravují na 2.–4. října 2015.

Festivaly



Prohlédněte si zmíněné sbory

Appendix - Vokální projekt

Litoměřice (Ústecký kraj) – zal. 2008
projektový smíšený sbor


Besharmonie

Praha (Hlavní město Praha) – zal. 2000
gymnaziální smíšený sbor


Dívčí komorní sbor PF UJEP Ústí nad Labem

Ústecký kraj – zal. 1990
akademický ženský sbor


Divertimento

Praha (Hlavní město Praha) – zal. 2011
gymnaziální smíšený sbor


Domino Tábor z.s.

Jihočeský kraj – zal. 1992
smíšený sbor


Happy Smile

Chomutov (Ústecký kraj) – zal. 2003
smíšený sbor


International Choir of Prague

Praha (Hlavní město Praha) – zal. 2006
smíšený sbor populární hudbu a muzikál


Komorní smíšený sbor VENTILKY

Jirkov (Ústecký kraj) – zal. 1998
školní smíšený sbor


Litoměřický Hlásek

Litoměřice (Ústecký kraj) – zal. 1960
školní dětský sbor


Offbeat

Liberec (Liberecký kraj) – zal. 2004
smíšený sbor jazz


Oktet

Praha (Hlavní město Praha) – zal. 2005
smíšený sbor


Pětiklíč

Praha (Hlavní město Praha) – zal. 2011
vokální ansámbl jazz


Rolnička Praha

Hlavní město Praha – zal. 1978
sborová škola


Všelijak

Praha (Hlavní město Praha) – zal. 2010
smíšený sbor populární hudbu a muzikál


Slovník sbormistrů


Přečtěte si další články



Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.

O nás   Kontakty   Inzerce   Podmínky užívání

Časopis Cantus   Festa academica   praga-cantat.cz   czech-choirs.eu (en)